Hlavní okruhy, kterým se hodlám intenzivně věnovat:
1) Doprava a ovzduší
Pokud se podíváme na dopravní mapu okresu Karviná, je z ní na první pohled patrné, že hlavní dopravní tepny jej téměř míjejí. Z jedné strany z Ostravy přes Bohumín vede na česko-polské pomezí budovaná dálnice D47 a na druhém konci okresu jej kopíruje rychlostní komunikace R48. Obě největší centra okresu Karviná a Havířov jsou mimo ně.
Proto jsem již ve stávajícím volebním období inicializoval založení specializovaného sdružení obcí s názvem Sdružení za vybudování severovýchodní příhraniční spojky D47-R48. Jeho cílem je za podpory obcí na trase Bohumín – Dolní Lutyně – Dětmarovice – Karviná – Chotěbuz – Český Těšín usilovat o úpravu a dobudování stávající trasy silnice č. 67/I včetně obchvatu města Karviné, který je již ve stádiu vydaného územního povolení. Dobrým signálem pro řešení dopravy v okrese je následná obdobná iniciativa týkající se napojení Havířova na rychlostní komunikaci.
S dopravou je bezprostředně spojena také otázka kvality ovzduší. Notoricky známou skutečností je vysoká koncentrace prachu v ovzduší (aglomerace Ostravsko-karvinská je bohužel na špici), na které se podílejí vedle zmíněné dopravy také stávající průmyslové provozy a v neposlední řadě lokální topení. To vše se podepisuje na zdravotních problémech celé populace.
Zaměřím se proto na nejen legislativu nastavující limity znečisťujících látek, ale hlavně na jejich dodržování (zákon je k ničemu, když není vymáháno jeho dodržování ze strany státu nebo kraje). Stejně tak budu podporovat výše uvedené projekty v dopravě a další navazující, které mohou přispět ke zlepšení dopravní obslužnosti a tím i dostupnosti cestování za zaměstnáním pro širší skupinu lidí (typickým případem je silnice č. 11 mezi Ostravou a Opavou).
2) Zaměstnanost
Současná hospodářská situace v globalizované ekonomice má pochopitelně dopad na náš region. Když se dařilo ve světě, dařilo se i nám, stejně je tomu naopak. Proto i pro mne je otázka zaměstnanosti zásadní a hlavní prioritou nejenom mého okresu, ale celého regionu.
Nicméně žádný politik nedisponuje kouzelným proutkem, kterým by jeho mávnutím vykouzlil tisícovky pracovních míst (bohužel často se v projevech některých politiků s tímto příslibem setkáváme). Jedinou cestou je jednoduše řečeno vytvořit podmínky pro vytváření nových pracovních míst a nelze zapomínat na jejich následné udržení.
To souvisí se strukturou mj. našeho průmyslu. Sami nyní poznáváme situaci, kdy po vyčerpání ekonomických výhod se některé podniky (a jedná se zejména o tzv. „montovny“) stěhují dále, zejména na Východ.
Proto jsem zastáncem podporovat vedle tradičních činností v našem regionu ty, které jsou dlouhodobější, perspektivní a přinášejí výrazně vyšší přidanou hodnotu (tzn. nemontovat, ale vyvíjet a vyrábět náročnější zařízení) . Však v regionu umíme vyrobit např. složitá strojírenská zařízení, začínají se podporovat netradiční obory jako IT, mohou to být ale i nové technologie typu „nanotechnologií“ (nové materiály s novými možnostmi), nové služby, atd.
V neposlední řadě je to obnova území s jeho přeměnou na podnikatelské zóny (např. pomocí programu Revitalizace Moravskoslezského regionu).
A proto svou roli v Poslanecké sněmovně vidím právě v tvorbě a úpravě zákonů podporující výše uvedené cíle.
Další témata
Přestože dominantním směrem mých aktivit bude hledat řešení zaměstnanosti, dopravy a podobně, nadále bych chtěl pokračovat v oblastech, ve kterých jsem se angažoval během svého působení v poslanecké sněmovně.
a) Hornictví a energetika
V prvé řadě je to hornictví a energetika, čili ta oblast, která výrazným způsobem ovlivňuje a bude ovlivňovat mé bezprostřední okolí – Karvinsko a Ostravsko.
Jde o budoucí nastavení vztahů mezi obcemi a těžbou uhlí, čili nalézt přijatelnou koexistenci. Nelze zcela odmítnout těžbu uhlí, stejně jako nelze se vrátit do období před rokem 1989 co se týká přehlížení vlastnických vztahů.
Velkým problémem našeho regionu je nedostupnost energetického zdroje v místě a čase, kde jej je třeba. Je proto třeba urychlit přípravu a výstavbu zejména nových tras pro připojení a zajistit dostatek zdrojů. Pochopitelně na druhé straně využít úspor a nových technologií. Přiznávám, že z provozních důvodů energetických sítí nejsem příznivcem masového šíření větrných elektráren.
b) Stavební zákon
Stavby např. energetického vedení stejně jako např. zásadních dálnic jsou často omezovány komplikovanou legislativou. Proto chci pokračovat v práci na novele stavebního zákona, příp. zákona týkajícího se liniových staveb.
c) Elektronizace státní správy
V neposlední řadě je to elektronizace veřejné správy (laicky řečeno úřadů, kam každý z nás musí občas chodit, včetně soudů, atd.). Přestože se to týká 100% populace, je toto téma pro 99% občanů nezajímavé a nic neříkající.
Teprve tehdy, poznají-li výhody tzv. Czech pointů, kde mohou bez čekání a zbytečného cestování získat výpisy z rejstříku trestů, obchodního rejstříku, atd. , teprve tehdy, bude-li stačit jednou zadat nějaký nový údaj na úřadě (např. změna bydliště a všechny další úřady pracující s tímto údajem si jej díky základním registrům sami opraví), teprve tehdy, když budou moci přes datovou schránku podávat podání a získávat např. stavební povolení se zlepší povědomí o efektu elektronizace veřejné správy. Protože je to však naprosto politicky nezajímavé téma, je pro konečný efekt „obíhat mají doklady, ne občané“ ještě mnoho udělat a k tomu bych se nadále hlásil.